Značení materiálového složení textilu

18. září 2017 Autor: Lenka Mužíčková

Při nákupu textilních výrobků musíme být vždy přesně informováni, z jakých konkrétních textilních vláken byly vyrobeny, což je někdy problém. Prodejci a výrobci se předhánějí, čí látka na bundě nepropustí ani kapku deště, a přitom nechá tělo dýchat, čí svetr více zahřeje a nepokouše.
 
Reklamní sdělení používají nejrůznější názvy pro nové sofistikované textilie – goretex, syberium, SuperDryntex, fleece, spylon, merino a mnoho dalších. Běžný uživatel z toho moudrý nebude, protože se ve většině případů jedná o konkrétní úpravu některého ze standardních vláken s vlastní obchodní značkou, převážně jde o úpravu polyesterového vlákna. Co vám zní lépe? 100% fleece nebo 100% polyester? Z hlediska použitého vlákna jde o to samé, obchodní značka ale lépe prodává.

Již od roku 2011 platí evropské nařízení, které přikazuje prodejcům textilu používat jednotné názvy schválených textilních vláken. Obchodní názvy mezi nimi nenajdete, neboť se jedná právě o úpravu některého ze známých vláken. Nařízení se vztahuje na textilní výrobky, u kterých vlákna tvoří 80 % hmotnosti, ale také na čalounění nábytku, deštníky či matrace.

Nařízení Evropské Rady a Parlamentu č. 1007. Druh materiálu musí být popsán celým českým názvem textilního materiálu, nikoliv zkratkou nebo obchodním názvem vlákna. Takže správné označení by mělo vypadat následovně, např.:

  • 100 % vlna
  • 100 % bavlna
  • 55 % polyester/45 % vlna 
  • 55 % akryl / 30 % vlna / 10 % viskóza / 5 % hedvábí
  • 70 % polyester / 30 % akryl
  • 70 % bavlna / 30 % len

Označování má svůj řád. Pokud je výrobek z více druhů vláken, musí být uvedeny názvem a procentním hmotnostním podílem v sestupném pořadí. Tričko vyrobené z bavlny a polyesteru musí být například označeno následovně – 80 % bavlna, 20 % polyester. Nepřípustné jsou zkratky. Fleecová mikina vyrobená ze 100 % PES je špatně označená, ačkoliv nám asi dojde, že není ze psů, ale z polyesteru. Pokud je dodržena podmínka uvedení schváleného názvu textilního vlákna, může ji prodejce doplnit o název obchodní značky konkrétní úpravy. Zde přijdou na řadu ony atraktivnější názvy, vždy ale ve spojení s těmi oficiál­ními tak, aby to nemátlo spotřebitele.

Označení na výrobku musí být trvanlivé, snadno čitelné, viditelné a přístupné. Je-li použita etiketa, musí být bezpečně připojena. Výrobci šetří náklady, a protože musí informovat v úředním jazyce každého státu, kam své zboží dodávají, je snazší už z výroby připojit informaci ve všech jazycích, které přicházejí v úvahu. Zajistit informace o materiá­lovém složení je nutné už před samotným nákupem na obalech, v katalozích či prospektech. Každý e-shop je musí přesně uvádět v popisu výrobku, bohužel české internetové obchody v tom velmi často chybují.

Zdroj: dTest a Textilní zkušební ústav

 
 
Bezpečné hračkyNezávadná obuvNezávadné oblečeníBezpečný InternetZdravotně nezávadné potravinyKontakt
(c) Ochrana dětí před nebezpečnými výrobky, 2008, Tvorba INTERNETOvých stránek
Chci být informován o aktualitách - RSS