Nacházíte se zde: Tiskový servis

Tiskový servis


Rozhovor pro časopis Rodiče

4. května 2009 Autor: redakce Rodiče, Zuzana Roithová

 

1. Lidé si Vás vybavují jako europoslankyni a možná stejně často jako lékařku - bývalou ředitelku vinohradské nemocnice a ministryni zdravotnictví. Přinesla jste si něco ze své někdejší práce do politiky, ať už české či evropské?

Všechny předchozí etapy mého profesního života jsou pro mne cennou devizou pro dnešní práci. Vždyť zdravotnictví je nejsložitější a nejodpovědnější společenský systém. Především mne to naučilo systémově myslet, poctivě analyzovat problémy spolu s dalšími odborníky a hledat společně dobrá řešení. Správně léčit vyžaduje pravdivou diagnózu. Také řízení nemocnice, či spravování celého zdravotního rezortu stejně jako má práce na zákonech v senátu či dnes na evropských směrnicích se neobejdou bez poctivé analýzy dopadů. Jak o medicíně, tak o politice platí, že mají bez výhrad sloužit lidem. V nemocnici bylo pro mne důležité ověřovat si, zda pacienti mají tu nejlepší odbornou péči, a zda se cítí jako vítaní hosté díky vlídnému a pozornému chování personálu a příjemnému prostředí. Také politik by měl trpělivě a vlídně vyslechnout a zohlednit připomínky a názory těch, kterým má zákon sloužit.

2. V Evropském parlamentu jste první místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. O čem tam rozhodujete?

O legislativě, která se z osmdesáti procent přímo týká každodenního života u nás doma. Staráme se, aby evropský trh nabízel zboží, služby, pracovní místa i kapitál všem Evropanům bez bariér a současně, aby ochrana spotřebitele a to včetně pacientů byla na srovnatelně vysoké úrovni všude v Evropě. Důležitá je rovnováha mezi přínosem pro spotřebitele a finančními náklady pro podnikatele. V době hospodářské krize to je zvláště důležité politické hledisko. Pokud ovšem jde o zdraví, pak tvrdím, že vše ostatní musí jít stranou.

3. Čeho se to například týká, vždyť o zdravotnictví se rozhoduje doma?

Horkým tématem vnitřního trhu EU je například bezpečnost a označování potravin, omezení trhu s geneticky modifikovanými plodinami, zdravotní rizika nejmodernějších technologií, bioetika, financování evropského medicínského výzkumu, mezinárodní regulace transplantací, trh s farmaceutickými a kosmetickými výrobky, boj proti padělání léčiv, bezpečnostní požadavky na výrobky a služby.... Na stole máme směrnici o právech spotřebitelů a nyní končí bouřlivá jednání o právech pacientů a koordinaci proplácení účtů za poskytování zdravotní péče přeshraničně. Je neuvěřitelné kolik mýtů přežívá mezi politiky o rozdílech v kvalitě lékařské péče v evropských státech. Většinou je za tím lobby lékařů, kteří se obávají konkurence ze sousední země. Velkou výhodou pro tyto diskuze jsou právě mé profesní zkušenosti se zdravotnickými systémy - jak socialistického, tak toho dnešního.

Řadu věcí často také konzultuji s našimi předními odborníky, které i zvu na veřejná slyšení . To, oč zejména usiluji, jsou objektivní informace potřebné pro rozhodování pacientů. Prosazuji mezinárodní akreditační systémy hodnotící kvalitu péče v nemocnicích pro celou EU.

3. V čem je podle Vás zásadní příčina toho, že je na trhu tolik nebezpečného zboží?

Souvisí to s liberalizací světového obchodu a vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2000. Její členové včetně ČR se zavázali snižovat omezení pro dovoz zboží. Podcenili, že čínský gigant nás doslova zavalí levným a často i nebezpečným zbožím. Ještě dnes řada politiků tvrdí, že trh nepotřebuje žádnou regulaci. Nejzranitelnějšími a zároveň nejsnáze ovlivnitelnými spotřebiteli jsou malé děti. Proto jsem se soustředila na potřeby rodin s malými dětmi a na boj s nebezpečnými výrobky na evropském trhu. Národní inspekční orgány ani celníci na hranicích EU nestačí kontrolovat naprostou většinu kontejnerů či kamionů s dovezeným zbožím. Několik let upozorňuji na tento vážný problém a podařilo se mi prosadit, že i dovozci jsou právně odpovědní pod sankcemi za soulad s normami stejně jako evropští výrobci.

Zmínila jste problém s kvalitou čínských výrobků na evropském trhu, co v této oblasti EU konkrétně činí?

Čína pod tlakem Evropy mění nyní svůj přístup. Komise díky našemu výboru uvalila  antidumpingová cla na obuv  na základě důkladného šetření přímo v čínských továrnách . Chce zlepšit svou image a tak začíná potírat průmyslové pirátství- ovšem po svém - zavedla za to trest smrti. Naše nová pravidla také povedou dovozce k vybírání zboží, které alespoň na první pohled splňuje evropské normy. Pokud to bude někdo kontrolovat a bude ukládat vysoké pokuty a bude docházet i k likvidaci nebezpečných výrobků stejně jako padělků (to jsem také prosadila do nové legislativy), dají si samozřejmě velký pozor, od koho zboží nakupují a budou se dělat řádné  kontroly na výstupech už v továrnách v Číně.

Dvakrát jsem interpelovala EK kvůli parazitování Asie na ochranném označení CE (CE je označení shody výrobku s bezpečnostními normami EU, jehož zneužívání nejde účinně zabránit, protože není chráněno právem duševního vlastnictví) Přitom ji nosí často zboží, které nesplňuje evropské normy. Prosazuji Komunitární certifikační značku, která by rozšířila právní ochranu evropských podnikatelů a tím i bezpečnost nakupujících, je to běh na dlouhou trať, protože se tím kromě mne zatím zabývá jen málo politiků.

4. Před loni se objevilo obrovské množství nebezpečných hraček i od renomovaných výrobců, na základě tohoto zjištění pak ČOI zkontrolovala zboží na českém předvánočním trhu a došla k hrozivému číslu: každá osmá hračka byla závadná. Zlepšila se situace od té doby?

Loni už byla situace podstatně lepší, podle mého právě díky důsledným kontrolám ČOI a podobných institucí. Do dvou let začne platit nová směrnice o hračkách, kterou jsem spolupřipravovala. Zásadně omezí používání těžkých kovů, mutagenních a vonných látek, rozšiřujeme seznam zakázaných alergenů. Důležitá je osvěta a lidé takové výrobky nebudou kupovat už teď. Na stránkám www.budulinek.eu je možné zkontrolovat, zda nemáte doma  nebezpečné věci již dnes stahované  z oběhu.

5. Jak se rodiče mohou dozvědět, co je pro děti bezpečné?

I rodiče se mne na to často ptají, a proto jsem už loni připravila praktické webové stránky www.budulinek.eu s informacemi, odkazy a radami o ochraně dětí před nebezpečnými výrobky či službami a jak vybrat dětskou botu. Pozorní návštěvníci stránek objeví také zajímavé soutěže, teď na téma ochrany dětí před nebezpečným obsahem na internetu - vítěz se podívá do Lucemburska a Belgie! Děti tráví na internetu denně kolem 3 hodin, každé čtvrté dítě bylo přitom dotázáno na sexuální zkušenosti a čtrnáct ze sta jich je vylákáno na schůzku s neznámým člověkem. A jen čtyři rodiče ze sta to připouštějí.

6. Na co bychom si tedy při výběru zdravotně nezávadných botiček měli dát pozor?

Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne. Nejčastějším problémem je krátká bota. Děti při zkoušení krčí prsty a rodiče často netuší, že nadměrek má i pro malé dítě být nejméně 10 až 15 mm. Obzvlášť škodlivé jsou špičaté boty, málo ohebná podrážka, neprodyšné a nepřizpůsobivé materiály. Dalšími rizikovými faktory je přetěžování nohou nepřiměřeně dlouhou chůzí a stáním. Málokterý rodič si uvědomí, že dítě za den udělá 18 až 20 tisíc kroků a že každých deset deka váhy boty navíc znamená za den odnést jednu tunu navíc. Chybou je také nedostatek pohybu a chůze naboso po tvrdých a rovných podlahách. Na webu Budulínka je desatero správného obouvání. Devadesát devět procent dětí se rodí ze zdravýma nohama, ale třetina prvňáků má už deformace nohou, které dále ovlivňují držení páteře, vznik migrény a podobně. Proto usiluji o zavedení minimálních evropských standardů povinných pro dětskou obuv. Nyní se sbírají podpisy pod mou parlamentní deklaraci a podepsat ji je možné i na portálu Budulínek.

7. Když jste se mluvila o tom, že děti se dnes daleko méně hýbou - napadá mě, zda do Vaší působnosti nespadá i obezita mladé generace?

Máte pravdu. V EU žije 22 milionů dětí s nadváhou a čtvrtina z nich trpí obezitou. V dospělosti to pak způsobuje cévní a srdeční choroby, cukrovku či některé druhy rakoviny. Prokázalo se, že děti, které rodiče nutí do jídla mohou ztratit přirozenou schopnost vnímat hlad a pocit nasycení. Dokud je dítě výhradně kojeno, mateřské mléko bez ohledu na množství nevytváří pozdější nadbytečné tukové zásoby. Jakmile ale kojení skončí, měli by rodiče pečlivě dbát o zdravý a vyvážený přísun nejlépe čerstvých potravin, a to jen v přiměřeném množství. Zatímco kojenec potřebuje 100 kcal na kilogram váhy, u šestiletého dítěte už to je 80 kcal a v 15 letech už jen 50 kcal na kilogram. Druhým problémem je návyk na stravu s vysokým obsahem tuku, cukru a zbytečnými chemikáliemi pro děti i dospělé.

8. Zmínila jste exotické potraviny, co je na nich nezdravého?

Ano, třetím podceňovaným problémem jsou exotické potraviny. Organismus je jaksi „nastaven" na lepší zpracování ovoce či zeleniny, pocházející ze stejného zeměpisného regionu. Z rozpočtu EU jsme navrhli devadesát milionů eur, za které se ve školách pořídí pro děti od šesti do deseti let nejméně jeden kus ovoce týdně a další prostředky umožní i chudším dětem pít ve škole mléko. Navrhli jsme také nižší sazbu DPH na ovoce a zeleninu, konkrétně do 5 %.

9. Jak žijete v Bruselu a na co se těšíte, když se vracíte domů?

Přes týden velmi intenzivně pracuji v Bruselu - u počítače a na schůzích. Do práce jezdím metrem nebo na kole. Na terase pěstuji květiny, bylinky a malou borovici z jižních Čech. Pokud nemusím jezdit po republice, tak víkendy trávím s rodinou v Praze nebo na chalupě. Práce na zahradě, pozorování ptactva a srnců dalekohledem, jízda na kole po písečných cestách v jihočeských lesích, houby a borůvky, trochu kulinaření, italské árie z CD a pak usnout s knížkou v ruce - to je můj a mého muže ráj na zemi. A teď se navíc moc těšíme, že po červnových volbách přivítáme na svět naše první vnouče.

 
 
Bezpečné hračkyNezávadná obuvNezávadné oblečeníBezpečný InternetZdravotně nezávadné potravinyKontakt
(c) Ochrana dětí před nebezpečnými výrobky, 2008, Tvorba INTERNETOvých stránek
Chci být informován o aktualitách - RSS