Nacházíte se zde: Potraviny / Zdravá výživa

Zdravá výživa


kniha Zdravá výživa malých dětí

14. května 2010 Autor: Portál, s.r.o.

Pokud někdy váháte, jaká jídla jsou pro malé děti vhodná, můžete získat různé rady a recepty v knížce Zdravá výživa malých dětí. Kniha postupuje po časových etapách, pojednává o výživě těhotné matky, kojení, vhodném stravování staršího kojence, batolete i dítěte v předškolním věku.

 

Každá kapitola uvádí vhodný způsob výživy a obsahuje asi deset receptů, celkem je v knize asi 200 receptů. Autorky doporučují možnosti estetické úpravy jídel pro domácí oslavy, využití zdravých potravin, nabízejí i úsporné tipy pro rodinu.

Obiloviny

Do konce prvního roku dítěte vybíráme raději jen bezlepkové druhy. U starších dětí se pak neomezujeme jen na kmínový chléb a bílou rýži, ale snažíme se o co nejširší sortiment.

Rýže existuje mnoho druhů, základní je rozdělení na dlouhozrnnou a krátkozrnnou (kulatou). Existuje i spousta poddruhů podle původu, výrobní technologie, například:

– rýže sladká – obsahuje dvojnásobek bílkovin, vaří se nejčastěji v kombinaci s ryži bílou, celozrnnou nebo s kroupami,

– parboiled – působením vysokého tlaku na slupku se vitaminy a minerální látky nejprve vtlačí dovnitř zrna a teprve potom je obilné zrno zbaveno slupky; nikdy se nerozvaří,

– jasmínová, Basmati – obě ze specifických, čistých asijských oblastí, každá jinak voňavá. Všechny mají svá specifika, jiný vzhled i chuť.

Snažíme se zařadit i jejich celozrnné varianty. Rýžovou mouku lze umlít i doma na kávomlýnku nebo v mixéru, podobně jako z ostatních obilovin; můžeme ji při pečení přidat do jakéhokoli těsta a pokrm bude jemnější.

Na trhu jsou také rýžové vločky (na rychlé bezlepkové kaše), rýžové nudle a „rýžový papír“. Občas přijdou vhod i tzv. polystyreny (bezlepkové rýžové, ale i jiné druhy) – ty s polevou mohou být docela zdravým občasným pamlskem.

Jáhly používáme jako přílohu (samostatně nebo v kombinaci s rýží), zavářku do polévky, na slané i sladké kaše, zapékané pokrmy, knedlíky (lze koupit i jako polotovar) a koláče i do pudinků. Využít můžeme též jahelnou mouku, vločky nebo pukance.

Kukuřice ve formě klasů je k dostání především koncem léta. Můžeme ji péct nebo vařit. Mražená kukuřice krásně „prosvítí“ jakoukoli přílohu (vaříme společně s obilnými zrny nebo zvlášť a smícháme). Kukuřičná krupice se používá nejen na kaše (polenta). Po ztuhnutí ji lze krájet, takže z ní vytvoříme i alternativu ke knedlíkům nebo korpusy pro sladké i slané koláče. Polentu lze koupit v některých obchodech už hotovou, ve „střívku“. Hladkou kukuřičnou mouku můžeme použít jako přídavek k mouce pšeničné do koláčů nebo palačinek, mají více žlutou barvu.

Pohanka je výborná jako příloha, kaše nebo zapečená. Z pohankové mouky se připravují palačinky (francouzsky galettes). Instantní pohankové vločky přijdou vhod pro rychlé kaše, do mléka, jogurtu, přesnídávky, na zahuštění apod.

Amarant (laskavec) je bezlepková obilovina, nazývaná též poklad starých Inků. Lze ji použít podobně jako třeba rýži. V porovnání s jinými obilovinami obsahuje hodnotnější bílkovinu. K dostání je rovněž amarantová  mouka, s níž můžeme obohacovat všechny druhy těst, použít ji nazahuštění mletých mas, jako zavářku do polévek, na sladké i slané nákypya kaše, krémy, pomazánky. Koupit lze také hotové výrobky jako těstoviny,sušenky, tyčinky apod.

Quinoa (merlik chilsky) může v kuchyni nahradit ječné nebo pšeničné kroupy a krupky na pokrmy jak slané, tak sladké. Její tepelná úprava trvá jen krátce, proto ji jistě uvítají ti, kdo nemají na přípravu pokrmů mnoho času.

Obiloviny obsahující lepek:

Ječmen – ve formě krup a krupek se v českém jídelníčku objevuje čím dál méně, možná proto, že si získal pověst jídla chudých. Přitom jde o potravinu velmi bohatou na živiny a přitom lehkou! Odrazuje-li vás dlouhé vaření, zkusíme připravit vždy větší množství a část uložit do chladničky (2 dny) nebo zmrazit pro příště. Kroupy použijeme jako přílohu samostatně nebo smíchané s rýží, jako zapečený pokrm a po rozmixování získáme zdravý základ pomazánky nebo dortového krému.

Ovesné vločky – pro děti volíme jemně zpracované bez slupek. Rozmixováním snadno vytvoříme ovesnou mouku. Doma připravené musli bude určitě mnohem levnější a zdravější než hotové výrobky, které v naprosté většině obsahují hodně cukru, tuku a dalších přísad. Vločky lze využít na kaše a nákypy (sladké i slané), do polévky, na různé pečené či smažené placičky, lívance, jako přídavek k pšeničné mouce při pečení apod.

Pšenice špalda je trochu kvalitnější a výživnější než běžná pšenice. Zpočátku zkusíme přidávat špaldovou mouku k pšeničné v poměru 1 : 1. Špaldové kroupy jsou zajímavou alternativou ke kroupám ječným. Na přípravu přílohy, kaše nebo nákypu je rychlý pšeničný bulgur.

Seitan je také z pšenice, ale jiného charakteru. Svou konzistencí připomíná maso a lze ho úspěšně použít jako náhradu masa ve všech pokrmech. Tepelně se zpracovává jen krátce, neztrácí objem ani hmotnost (na rozdíl od masa), a použijeme-li seitan speciál, uspějeme u celé rodiny i bez velkého dochucování.

Rostlinná „masa“ – kromě seitanu jsou další vyrobena ze směsi obilovin a luštěnin, např. Robi, Klaso a výrobky z nich. Jsou již mírně ochucené a také jim stačí jen minimální nebo žádná tepelná úprava.

Neochucené instantní obilné kaše, jednosložkové nebo z kombinace obilovin, jsou k dostání v každém koutku zdravé výživy. Protože neobsahují další přísady, lze je upravit nejen tradičně nasladko, ale třeba s podušenou kořenovou zeleninou, zelím, dýní, brokolicí, osmaženou cibulkou apod. Lze je skvěle využít také na zahuštění jakéhokoli pokrmu nebo těsta, je to zdravější varianta než jíšky a zahuštění z mouky (pokrmy se nemusí dále vařit, míchat… a připalovat).

Těstoviny kupujeme přednostně bezvaječné z tvrdé pšenice (semoliny) nebo celozrnné, ale občas můžeme zařadit také čerstvé (byť s vejci), žitné, ječné, amarantové, rýžové, špaldové. Dětem se určitě budou líbit barevné nebo různých tvarů.

Velmi vděčnou těstovinou je kuskus (původně z Maroka), některý stačí jen na 5–10 minut zalít vařící vodou a je hotový; některé druhy, zvláště celozrnný kuskus, je třeba 5–10 minut povařit.

Pečivo kombinujeme dětem celozrnné i bílé, abychom jejich malý žaludek a slabší střeva nezahltili příliš velkým množstvím vlákniny. Zkusíme občas zakoupit i kváskový chléb (žitný nebo špaldový), připravený tradiční technologií. Dlouhodobé kvašení doprovázené růstem mléčných bakterií ničí některé antinutriční látky (tj. látky snižující využití důležitých živin – nutrientů v těle), zlepšuje stravitelnost a využitelnost mouky a šetří trávení. Naopak se vyhýbáme trvanlivým formám pečiva (např. toastovému chlebu, hamburgerovým houskám), které často obsahuji také více cukru, konzervanty a další „zbytečné“ ingredience.

Sladké pečivo nekupujeme příliš často, protože obsahuje hodně cukru, tuku a minimum vlákniny. Raději připravujeme zdravější varianty doma. Například oblíbené dětské piškoty obsahují téměř výlučně lepek, cukr a vejce, tudíž jsou nevhodné pro děti minimálně do konce prvního roku!

Snídaňové cereálie jsou zdravou a rychlou alternativou ranního jídla, mnohé bývají obohaceny o vitaminy a minerální látky. Na druhou stranu jsou často nadměrně přislazované a uměle ochucované. Vybíráme neslazené druhy a podle chuti je v misce vždy dochutíme ovocem (čerstvým nebo sušeným), medem, oříšky, semínky apod.

Ukázka z knihy Zdravá výživa malých dětí (Portál, dotisk 2010)

http://obchod.portal.cz/produkt/zdrava-vyziva-malych-deti/

 
 
els-ed
Bezpečné hračkyNezávadná obuvNezávadné oblečeníBezpečný InternetZdravotně nezávadné potravinyKontakt
Optimalizace pro vyhledávače (SEO): Komunikační a public relations agentura Commservis.com, s.r.o., (c) Ochrana dětí před nebezpečnými výrobky, 2008
Tvorba INTERNETOvých stránek
Chci být informován o aktualitách - RSS