Nacházíte se zde: Dětské boty / Zdravotně nezávadná dětská bota

Zdravotně nezávadná dětská bota


Výsledky celostátního průzkumu zdravotního stavu nohou dětí a mládeže ve věku od 3 do 19 let

10. listopadu 2008 Autor: studie Baťovy Univerzity, r. 2005

RNDr. Pavla Šťastná, Ph.D. – Univerzita Tomáše Bati, Fakulta technologická, Ústav inženýrství a hygieny obouvání, Zlín

 

ÚVOD

Během posledního desetiletí došlo v České republice k převratným změnám, jež se odrážejí ve všech oblastech lidské činnosti, tedy i obuvnictví. Privatizační proces s tendencí přiblížit naši ekonomiku západní odboural státní dotace, které ve formě tzv. záporné daně z obratu umožnily prodejcům nabízet dětskou obuv v cenových relacích, které dnes nepokrývají ani ceny na nákup materiálů. Obuv dnes patří mezi jednu z nejdražších položek našeho šatníku, proto se nelze divit, že spotřeba obuvi klesla ze 4,7 až 4,9 párů na 3 páry na obyvatele, což je zvláště pro rostoucí dětskou nohu nedostatečné. Vzhledem k poměrně nízké kupní síle tvoří více než 50 % veškeré u nás zakoupené obuvi levná obuv z Asie. Tyto asijské boty mají často závažné konstrukční vady a jsou tak příčinou zdravotních problémů.

Zvláště varující jsou informace, že přestože více než 99% dětí se rodí se zdravýma nohama (1), již 30% prvňáčků přichází do školy s výrazně poškozenýma nohama v důsledku nesprávné obuvi (2). Nebezpečí nošení zdravotně závadné obuvi dětmi a dospívající mládeží spočívá především v tom, že každé poškození nohou a pohybového aparátu v dětství se mnohdy projeví v úplném rozsahu až za 30 - 40 let (3).

MATERIÁL

V průběhu let 1997 až 1999 byly proměřeny a zdravotně vyšetřeny nohy 10 236 dětí a dospívajících (4876 chlapců a 5360 dívek) ve věku od 3 do 19 let. Průzkum byl proveden u dětí v mateřských a základních školách, na středních školách a středních odborných učilištích ve 14 městech naší republiky, jejichž výběr byl volen tak, aby výsledky průzkumu objektivně vypovídaly o situaci na celém našem území (Praha, Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, Liberec, Hradec Králové, Jihlava, Ostrava, Olomouc, Přerov, Vizovice, Zlín, Otrokovice, Brno). Průzkum byl prováděn v rámci grantu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, jehož řešiteli jsou VUT Fakulta Technologická ve Zlíně, Česká obuvnická asociace se sídlem ve Zlíně a pracoviště zdravotně nezávadného obouvání SVIT KOMPONENTY, a.s. Zlín.

METODA

Kromě antropometrických charakteristik nohou byl při tomto průzkumu zjišťován jejich zdravotní stav. Sledovány byly zdravotní komplikace či vady nohou vrozené i získané, převážně způsobené nošením nevhodné obuvi. Celkem bylo evidováno 14 různých onemocnění nohou.

K hodnocení rozvoje klenby nožní kromě vizuálního posouzení klenby v klidu i pohybu byly použity plantogramy (otisky nohou), zhotovené pomocí plantografu, jehož principem je snímání otisku a obrysu nohy přes pryžovou membránu, zespodu natřenou tiskařskou černí. Plantogramy byly hodnoceny metodou Chippaux-Šmiřák (4).

VÝSLEDKY A DISKUSE

Nejčastěji se vyskytujících vady byly zpracovány podle věku po jednom roce s rozlišením pohlaví (tab. 1 a 2). Ostatní, méně častější nemoci nohou, byly hodnoceny u souborů rozdělených podle věku na mladší (od 3 do 15 let) a starší (od 15 do 19 let) (tab. 3). Četnosti výskytu všech sledovaných typů onemocnění u souborů jako celku uvádí graf 1 a 2.
Vbočená (valgózní) pata - obr. 1

Vbočené postavení patní části nohy sledujeme v poměrně vysokém zastoupení ve všech věkových třídách. U nejmladších dětí je tento jev v podstatě fyziologickou záležitostí, s přibývajícím věkem by se však díky zesilování svalstva a vaziva měla tato vada sama upravit. Výskyt vbočené paty u dětí školního věku a v období dospívání však lze považovat za patologii, neboť vbočená pata je předzvěstí vzniku, nebo doprovází podélně plochou nohu.

Téměř ve všech věkových třídách byla tato vada zjištěna častěji u chlapců než u dívek. U souboru mladších chlapců dokonce o 1/3 častěji než u stejně starých dívek.

Podélně plochá noha (pes planus, pes planovalgus) - obr. 2
Pod pojmem dětská plochá noha se rozumí deformita nohy v růstovém věku, kdy dochází k oploštění vnitřní podélné klenby a pata stojí ve zvýšeně valgózním (vbočeném) postavení. Přechod od normálního nálezu k patologickému je spojitý, což znesnadňuje diagnózu. Přetížení je často kombinováno s nedostatečně funkčním svalovým, vazivovým a kostěným substrátem (5). Významný podíl u této vady je přikládán genetické dispozici, ale to, zda plochá noha vznikne, může každý z nás podstatnou měrou ovlivnit, např. správným výběrem obuvi a dobrou péči o nohy. Vrozená plochá noha je velmi vzácná. Řada našich autorů např. Řihovský (6), Klementa (4), Šmiřák (7), Kubát (8, 9) aj. uvádějí, že plochá noha je nejčastěji se vyskytující získanou deformitou nohou. Objevuje se od nejútlejšího věku až do stáří.
Pokles nožních kleneb se projevuje zvýšenou únavou nohou, pálením a někdy i tupou bolestí na přední straně bérce, v průběhu dlouhého předního svalu holenního. V těžších případech se objevuje zvýšené pocení nohou, otoky, zhoršuje se krevní oběh dolních končetin, tvoří se křečové žíly (varixy). Nejtěžších případy v důsledku změn na kostech a značné bolestivosti způsobují snížení mobilnosti postiženého (6).

Ploché nohy byly u našeho souboru zjištěny v poměrně vysokém zastoupení ve všech věkových kategoriích, nejčastěji však u dětí v předškolním věku. Ovšem u nejmladších dětí je velmi nesnadné stanovit z plantogramů, zda se jedná o „plnou“ nohu v důsledku existence tukového polštáře v klenbě, nebo o nohu plochou. S postupující involucí tukového polštáře v plosce počet nohou se sníženou klenbou s přibývajícím věkem ubývá. Zajímavé je zjištění, že se ve všech věkových kategoriích se plochá noha vyskytuje častěji u chlapců než u dívek.


Vysoká (lukovitá) noha (pes excavatus) - obr. 3


Vysoká noha řazena mezi vrozené defekty nohou, které nelze diagnostikovat u novorozenců a zřídkakdy bývá diagnostikována u batolat a malých dětí. Stává se viditelná až v časném školním věku (po involuci tukového polštáře) a vyskytuje se poměrně často, podle Maiera (1) u 4 až 8% dětí. Projevuje se extrémním vyklenutím podélné klenby, přičemž přední příčná klenba je obvykle snížená. Její lehčí stupeň, vysoký nárt, je poměrně častou vadou v populaci a mnohdy znesnadňuje nákup běžné obuvi. Achillova šlacha bývá zkrácená, noha je málo pružná, někdy bolestivá. Příčiny jsou mnohé, hlavně se uplatňuje svalová nerovnováha vznikající při vrozených i získaných poruchách míchy, při svalových chorobách, u obrn, ale též nošením nevhodné, tj. příliš krátké obuvi nebo po zánětech (10). Podle Jaroše (11) je výskyt této vady častěji u chlapců než u dívek.

Vysoká noha se v našem souboru dětí vyskytla již ve 3 letech (2 chlapci a 1 dívka). Na rozdíl od údajů Jaroše sledujeme u našeho souboru ve všech věkových kategoriích výrazně vyšší výskyt této nožní vady u dívek než u chlapců. U dívek přibližně od 7 let dokonce počet vysokých nohou výrazně převyšuje počet plochých nohou. U souboru starších dětí, přibližně od 14 let, byl u obou pohlaví zaznamenán mírný nárůst této ortopedické vady nohou.

Vbočený palec (hallux valgus) - obr. 4

V lékařské literatuře se uvádí, že vbočený palec je podmíněn dědičnou dispozicí a vzniká při spolupůsobení zevních příčin, zejména nošením prostorově nevhodné obuvi - příliš špičaté s vysokým podpatkem (6, 8). Z tohoto důvodu se vbočený palec častěji vyskytuje u žen než u mužů. U malých dětí může vbočení vzniknout již nošením těsných punčocháčků a ponožek. U této deformity dochází k úchylce postavení palce, ten se stále více přiklání k ostatním prstům, u těžších vad se dokonce podsouvá pod druhý prst. Vbočený palec bývá většinou doprovázen dalšími zdravotními komplikacemi, jako je pokles a rozšíření přední příčné klenby nožní. Noha se příčně rozšiřuje a v místě hlavičky první nártní kosti se tlakem svršku obuvi vytváří kostěný výrůstek. Mezi výrůstkem a kůží vzniká tíhový váček jako ochrana před tlakem, který se nezřídka bolestivě zanítí, vytváří se zde otlaky, kuří oka (5, 12).

Toto onemocnění palce bylo u našeho souboru dětí zjištěno nejen ve školním věku, ale což je překvapující, také dosti často již v předškolním věku. Z dvoj- až několikanásobně častějšího výskytu vbočeného palce u dívek oproti chlapcům je zřejmé, že dívky školního věku a především v období dospívání, nosí častěji tvarově a velikostně nevhodnou obuv, která jim způsobuje deformitu palce.

Deformity prstů: kladívkovité prsty (digiti mallei), drápovité prsty (digiti hamati), přeložený prst (digitus superductus), vybočený malík (digitus quintus varus) - obr. 4 a 5 

Jsou zde zahrnuty nejčastěji se vyskytující deformity prstů, které jsou ve velké míře způsobeny nošením prostorově nevhodné obuvi, nejčastěji krátké, nebo nadměrně špičaté obuvi. Kladívkovité a drápovité prsty jsou v podstatě trvalé „skrčeniny“ prstů, vybočený malík je zrcadlový obraz vbočeného palce - malík se uchyluje k ostatním prstům, při větší úchylce se zvedá nad čtvrtý prst, přeložený prst se objevuje jako komplikace těžkého stupně vbočeného palce, který se podsouvá pod druhý prst.

Z výsledků je zřejmé, že výše uvedené typy deformit prstů nejsou u sledovaných věkových kategorií dětí a mládeže příliš časté, s věkem jich však přibývá. Nejčastější z nich je vybočený malík jako důsledek tlaku obuvi se zúženou špičkou v oblasti malíku. Mnohé, pouhým okem zatím nezjistitelné, deformity prstů se však mohou ve svých důsledcích plně projevit až o mnoho let později.

Kostěné výrůstky - exostosy: dvojitá pata (Haglundova exostosa), exostosa na hřbetu nohy ( exostosis cuneiformis), patní ostruha (calcar calcanei), exostosa na hlavičce první nártní kosti - obr. 6

Vznikají nejčastěji trvalým tlakem obuvi v místech, kde je kost kryta pouze kůží se slabou vrstvou podkoží. Dochází zde ke dráždění okostice, která se tomuto tlaku brání nadprodukcí kostní tkáně. Nejčastější místa jsou na patě, kdy tlakem opatku obuvi vzniká dvojitá pata, patní ostruha - ostruhovitý kostní výrůstek na spodní straně patní kosti se objevuje často u podélně ploché nohy (tento typ exostosy nebyl při našem průzkumu zaznamenán, neboť vyžaduje RTG vyšetření), exostosa na hlavičce první nártní kosti doprovází často vbočený palec. Také na hřbetu nohou se často tvoří exostosy a to v důsledku nadměrného tlaku obuvi, hlavně šněrovací v případech, kdy obuv musí být pevná jako u lyžařů a krasobruslařů. Rovněž u lidí s vysokým nártem může již běžná obuv tlakem na zvýšený nárt vyvolat nártní exostosu. V poslední době přibývá dokonce u malých dětí výskyt exostosy na hřbetu nohy, a to díky módnímu hitu - kolečkovým bruslím.

Podle výsledků našeho průzkumu počet exostos u obou pohlaví stoupá s věkem.

Otlaky - mozoly (tyloma) - obr. 4 a 7
Jedná se jednoznačně o získané onemocnění kůže způsobené nošením tvarově, velikostně či materiálově nevhodné obuvi. Otlaky vznikají při střídavém působení tlaku obuvi na kůži, která na tlak reaguje zesílením rohové vrstvy pokožky. Projevuje se oválným, plochým hrbolem, který je na pohmat tvrdý. Pokud se nezanítí, nebo netlačí na hluboká citlivá místa, není bolestivý. Toto onemocnění kůže je vůbec nejčastější se vyskytující poškození kůže nohou.

Otlaky byly zjištěny u dětí všech sledovaných věkových kategorií, nevyjímaje nejmladší ročníky. Výrazný nárůst otlaků u nejstarších ročníků chlapců i dívek svědčí o tom, že tato dospívající mládež dává často přednost módním, zdravotně závadným typům obuvi., což se podepisuje na zdraví jejich nohou. Téměř ve všech věkových třídách je výskyt otlaků častější u dívek než u chlapců.

Puchýře a odřeniny - obr. 10
Příčinou vzniku puchýře na noze je tření při dlouhé chůzi v příliš těsné nebo volné, či jinak nevhodné obuvi. V těsné obuvi musí pokožka sledovat pohyb určité části obuvi a postupně se uvolňuje od škáry, do volného prostoru prosakuje tkáňový mok, vzniká puchýř. Ve volné obuvi dochází k typickému tření mezi pokožkou a botou (6).

Výskyt puchýřů zjišťujeme poměrně často ve všech věkových skupinách, tedy již u nejmenších dětí. S přibývajícím věkem se počet nalezených puchýřů výrazně zvětšuje. Dívky nosí častěji nevhodnou obuv než chlapci, což dokazuje až dvojnásobný výskyt puchýřů u dívek ve srovnání s chlapci. Puchýře v nejvyšší míře vznikají v jarních a letních měsících, kdy se nosí nová obuv, často naboso.
Bradavice - obr. 9

Bradavice patří mezi virová kožní onemocnění nohou, způsobená drobnými mikroorganismy - papilomaviry (vyskytují se až v 60 známých typech). Podle Kubáta (8) bývají nejčastěji postiženy malé děti, zejména ty, které navštěvují veřejné lázně a bazény.

Náš průzkum potvrdil, že toto onemocnění se nevyhýbá žádnému věku, přičemž s přibývajícím se věkem se výskyt bradavic u obou pohlaví zvyšuje. Onemocněním bradavicemi trpí více dívky než chlapci.

Ostatní kožní nemoci: ekzémy a plísně (mykózy) apod. - obr. 11 a 12

Velké mezinárodní statistiky odhadují, že každá druhá osoba v lidské populaci má plesnivé nohy (13). Není se čemu divit, neboť místa jako jsou plavecké bazény, sportovní šatny, umývárny, ale také pískové pláže a kachlíky plováren jsou plné plísňových zárodků. Plísně snadno přežívají také ve vnitřních záhybech obuvi, ve tkanině punčoch a ponožek a není snadné je odstranit. Nohy, které jsou dlouhé hodiny uvězněné ve špatně větraných botách, zejména je-li to obuv ze syntetických materiálů, jen stěží odolávají plísňové agresi. Mnoho dětí je rovněž postiženo vrozenými ekzémy, nebo alergickými reakcemi kůže na látky obsažené v materiálech obuvi.

U obou pohlaví lze sledovat s přibývajícím věkem nárůst různých kožních nemocí.

Zvýšená potivost
Největší potivostí trpí především starší chlapci ve věku od 15 let.

Kuří oka (clavus)
Predikčními místy vzniku kuřích ok na noze jsou ta, kde se velmi blízko pod kůží nacházejí hlavice nártních kostí a články prstů. Nejčastěji se tvoří dlouhodobým tlakem obuvi na kostní podklad. Český název kuří oko má tato deformita proto, že připomíná zornici oka kuřete. Od mozolu se liší tím, že jeho střední část, tzv. jádro (centrální rohový čep) je tvrdší než ostatní rohovina. Při chůzi nebo při tlaku obuvi působí kuří oko někdy i velmi prudké bolesti.

U dětí a mladistvých se kuří oka vyskytují jen ojediněle, což může souviset mj. s rychlým růstem nohou a tedy i s častou výměnou obuvi s větším vnitřním prostorem. S přibývajícím věkem však výskyt této vady u obou pohlaví vzrůstá.

Poškození nehtů (podnehtové podlitiny, mechanické poškození nehtů, stržený nehet, zarostlý nehet) - obr. 4 a 8

Počet poškozených nehtů vzrůstá s věkem, rozdíly mezi pohlavím nejsou významné.


Jiná onemocnění nohou (úrazy, operace, vrozené vady apod.)

Výskyt jiných onemocnění nohou je u obou pohlaví téměř shodný, ani s věkem se počet těchto onemocnění nohou příliš nemění.

ZÁVĚR

Výsledky průzkumu zdravotního stavu nohou českých dětí a mládeže svědčí o tom, že nejen mládež, ale i děti v předškolním a školním věku nosí obuv, která poškozuje zdraví jejich nohou. Výsledky odráží nejen sníženou úroveň obouvání, ale i nedostatečnou péči o hygienu a zdraví nohou naší současné populace dětí a mládeže.

Příčiny lze hledat především v nedostatečné nabídce kvalitní zdravotně nezávadné obuvi na našem trhu, v ekonomické situaci mnoha rodin s malými i dospívajícími dětmi, ve vysokých cenách obuvi a rovněž tak v nedostatečných znalostech rodičů, někdy i lékařů a pedagogických pracovníků o škodlivosti nošení nevhodné obuvi a především o fatální neznalosti rozpoznat dobrou botu od špatné. Častý výskyt bradavic a jiných kožních onemocnění varuje před podceňováním hygieny v lázeňských zařízeních, společných šatnách, umývárnách a sportovních klubech a v neposlední řadě před nošením obuvi ze syntetických materiálů, často bez hygienických atestů.


LITERATURA:
1. Maier, E.: Nearly all children are born with healthy feet. Schuh Technik, 1991, 85, n. 3, p. 163-165.
2.  Anonym: Viele Kinder drückt der Schuh. Schuh-Technik + abc, 1986, 80,, IV, p. 31.
3.  Anonym: Children´s feet need care - from parents and retailers. The Shoe and Leather News, 1983, V, n. 3751, p. 14.
4.  Klementa, J.: Somatometrie nohy. Frekvence některých ortopedických vad z hlediska praktického využití v lékařství, školství a ergonomii. SPN Praha 1987.
5.  Dungl, P.: Ortopedie a traumatologie. AVICENUM, Praha 1989.
6.  Řihovský, R.: Anatomie a fyziologie. Ruka a noha ve vztahu k obouvání a odívání. SNTL, Praha 1975.
7.  Šmiřák, J.: Příspěvek k problematice ploché nohy u školní a pracující mládeže. Praha, Stát. pedag. nakl. 1960.
8.  Kubát, R.: Péče o nohy. 1. vydání, Praha 1985.
9.  Kubát, R.: Ortopedické vady u dětí a jak jim předcházet. Nakl. odb. lit. HH 1992.
10.  Poul, J.: Vrozené vady nohou. Sborník přednášek ze semináře ke zdravotně nezávadnému obouvání konaného v Luhačovicích v roce 1988, Svit s.p. Gottwaldov, 1989, p.44-51.
11.  Jaroš, M.: Péče o nohy. Praha, Stát. zdrav. nakl. 1958.
12.  Sůsa, Z.: Ortopedické získané vady. Sborník přednášek ze semináře ke zdravotně nezávadnému obouvání konaného v Luhačovicích v roce 1988, Svit s.p. Gottwaldov, 1989, p. 51- 59.
13.  Barták, P.: Tinea pedis. Diagnóza, 9/2000, č. 9, p.8.

 
  Obrázky Přiložené soubory














Batova_studie.doc
 
 
Bezpečné hračkyNezávadná obuvNezávadné oblečeníBezpečný InternetZdravotně nezávadné potravinyKontakt
(c) Ochrana dětí před nebezpečnými výrobky, 2008, Tvorba INTERNETOvých stránek
Chci být informován o aktualitách - RSS