Průzkum kvality obouvání dětí na ZŠ

V průzkumu byli sledování žáci prvních až pátých tříd. V tomto věku je dětská noha ještě ve vývinu, mezi osmým až devátým rokem dochází teprve k plné osifikaci kostí nohy a je tudíž možné napáchat na dětské noze nejvíce škod a problémů.

V průzkumech, jejichž výsledky jsou k dispozici v přiložených souborech níže, najdete data z kontrolního měření ve dvou po sobě jdoucích letech (2010 a 2011). Situace u přezůvkové obuvi a obuvi do hodin TV je dost alarmující.

Z průzkumu mimo uvedená data vyplynula pro rodiče i pravidla pro nákup obuvi:

7 pravidel při nákupu obuvi

1. Nevěřit deklarované velikosti uvedené na obuvi. Vnitřní prostor jednotlivých modelů obuvi se mnohdy liší od uvedené velikosti. Proto je nutné při nákupu každou botu vyzkoušet, jak padne na nohu.
2. Nákup přesunout do odpoledních hodin. V té době je totiž noha nejobjemnější.
3. Při každém nakupování obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte. Velikosti nohou měřit ve stoje (v zatížení vlastní hmotností těla). Při měření má být na noze ponožka nebo punčocha odpovídající druhu obuvi.
4. Změřit velikost obou dolních končetin, tedy pravé i levé. Velikost obuvi se vybírá podle delší a širší nohy.
5. Vyzkoušet celý pár obuvi. Při zkoušení si zákazník obuv zašněruje (zapne) a projde se po prodejně.
6. Sledovat, jak obuv padne v jednotlivých partiích. Tedy zda je před prsty dostatečně dlouhý minimální nadměrek 10mm (ten slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst). U dětské obuvi musí být nadměrek před prsty o 10 až 15 mm delší než noha.
7. Zda nejširší část nohy (v oblasti prstních kloubů) správně padne do odpovídající nejširší části obuvi, zda bota dobře sedí na nártu. Obuv nesmí nikde tlačit, ani klouzat z paty. Zejména u dětské obuvi je nevhodné volit obuv s úzkou (módní) špicí.
8. Neřídit se častým tvrzením prodavačů, že se obuv časem přizpůsobí noze. Raději se držet osvědčeného hesla, že to, co sedí při zkoušení, bude sedět i při nošení.