Podle představy o budoucím používání výrobku se volí jeho materiálové složení. Pokud očekáváte příjemné pocity při nošení jako měkkost, nevrzavý omak, nebo chcete, aby byly vaše děti "jako v bavlnce, , zvolte spíše vlákna přírodní jako jsou vlna, bavlna, nebo hedvábí, len apod.
Nevýhodou přírodních vláken je však často jejich mačkavost nebo speciální způsob údržby včetně ochrany před škůdci. Chemická a syntetická vlákna jsou pružnější, málo mačkavá, ale mají menší savost a výrobky z nich se lépe udržují a déle vydrží. Kombinace přírodních vláken s chemickými nebo syntetickými spojuje kladné vlastnosti obou druhů materiálů a nabízí uživatelům velmi dobrou alternativu.
Pro oděvní textilie se nejčastěji využívají:
z přírodních vláken: bavlna, vlna, len, pravé přírodní hedvábí, angora, mohér,
z chemických a syntetických vláken: viskóza (viskóza je vlákno z přírodní celulosy, zpracované chemickou cestou), polyester, akryl, polyamid, polypropylen, polyuretan, elastan nebo elastodien a jejich směsi.
Jak s kterým druhem vlákna zacházet?
Textilní výrobky se většinou skládají z různých druhů vláken, a proto je třeba řídit se nejcitlivější složkou. O tom, jak prakticky výrobek ošetřovat, nás informují symboly údržby (viz níže). Vyvařovat lze pouze vysrážené výrobky z nebarvené bavlny a lnu, u nichž jsme si jisti, že se nebudou dále srážet (např. bavlněné a lněné tkaniny). Ostatní materiály jsou na teplotu citlivější a je nutné se bezpodmínečně řídit pokyny výrobce. Barevné materiály jsou obecně na teplotu citlivější než bílé. To platí i v případě žehlení nebo sušení výrobku.
Sráživost tkanin použitých na výrobu oblečení obvykle nemá přesahovat hodnotu 2 %. Avšak jednotlivé druhy textilních materiálů vykazují odlišné vlastnosti, tedy i odlišné úrovně sráživosti. Pokud je např. použita podšívka příliš sráživá, může se stát, že při nevhodné údržbě se projeví změna rozměru pouze u jedné textilie, a tak dojde ke zborcení fazóny celého výrobku.
1052
